Krajinomalba - míchání barev

Stojíte-li tváří v tvář určité krajině, první, co si uvědomíte ještě dříve než tvary nedo detaily, je barva. Máme-li namalovat nějaký předmět, nejprve se staráme o jeho barevnost.

 

Každá barva má určitou tonální a krycí schopnost, takže je důležité znát její barevná omezení. Hodnocení odstínu lze provádět přímo z krajiny, z hlediska pozorovatele. Například zem se barevně liší podle toho, zda je na horizontu nebo v popředí. To samé platí i pro ostatní prvky krajiny. Celkovou barevnost ovlivňuje i pozadí.

 

Při krajinomalbě je potřeba neustálé míchání barev k dosažení všech odstínů, které v naší předloze nacházíme.

 

Ať už používáme jakoukli techniku, paleta je dokonalým "zkušebním stolem" při experimentování s barvami olejovými či ve vodě rozpustnými.

Existují tři základní barevné škály (teplá, studená a neutrální) v jejichž rámci lze získat libovolnou harmonickou škálu. 

V případě olejových barev se barva vytvořená na paletě nezmění, naneseme-li jí na obraz. Vodou rozpustné barvy na druhé straně budou po zaschnutí vypadat jinak na obraze než na paletě. 

Transparentní akvarelová barva umožňuje vidět to, co je ve spodu, ať je to paleta nebo dřívější nátěr na plátně.

 

Barvy v krajinomalbě lze nanášet jednotlivě a míchat přímo na plátně. Pro tento styl "přímé" malby není zapotřebí široké škály barev. Většinou postačí jen několik primárních barev a pár hlinek.

Rychlá nebo alla prima malba se hodí především pro menší práce. Vytváří dojem energie a vzrušení a je vhodnou technikou pro rychlou sentézu tvarů a barev krajiny.

 

Směs barev nanášených stětcem by měla vytvořit potřebnou kombinaci objevující se na povrchu. Pracujeme-li na krajinomalbě, tvary by měly postupně vystupovat z plátna a brát na sebe podobu skutečných předmětů. Různé štětce míchají barvu různými způsoby podle toh, zda jsou tvořeny prasečími štětinami nebo jemnými chlupy. 

 

čerpáno z knihy Krajinomalba - příručka pro výtvarníky